V jedné kavárně jsem byl přítomen rozhovoru mezi paní doktorkou a profesorem ekonomie.

 

„Dobře jsem se učila, tak mě za komunistů poslali do Ruska. Za odměnu! To by bylo povídání na celý večer, ale chtěla jsem říct, jak ti Rusové měli vždycky ty mozky vymyté státní propagandou. Jedna naše průvodkyně, když jsme se převlékaly na sál v nemocnici (které mimochodem byly v děsném stavu), měla na sobě jakési prehistorické kalhotky a silonky v životě neviděla. Tak jsme jí s kamarádkou řekly, že jí nějaké darujeme - když jsou v tom Rusku takoví chudáci. No a ona spustila dlouhý, evidentně naučený monolog o tom, jak oni nemají ani pomyšlení na takovéto nesmysly, protože oni musejí budovat těžký průmysl!“

 

Pan profesor se zasmál, ale pak zvážněl a dodal: „Chápu, ale na druhou stranu měli mladí tehdy nějaké společné ideály a cíle. Studenti, kterým přednáším, chtějí hlavně vydělat kopu peněz nebo být slavní. To je spíš rozděluje než spojuje. A někdy přemýšlím, zda i oni nemají vymyté mozky novodobou propagandou z televize a internetu. “