Někdy si říkám, že ženy jsou teď jiné než v minulosti, že jsou jiné na západě a na východě… Ale nevím. Články, na které jsem dnes narazil, mi každopádně vyrazily dech.
Musíme oddělit mýtus mateřství od reality
Autorka, která má jedno dítě a děsí ji představa, že by měla další, barvitě popisuje, jak to vlastně chodí v přírodě a že ženy, které nechtějí mít děti nebo které své děti nemají rády, jsou vlastně v pořádku, a že je to přece čím dál běžnější jev. V Británii 17% žen narozených v roce 1970 zůstalo bezdětných. Říká mimo jiné, že je nefér očekávat od žen, že budou nejlepšími matkami, když se jim nedostává ekonomické a emoční podpory. Netušil jsem, že to mají ženy v Británii tak ekonomicky a emočně těžké. Možná bychom tam měli vyslat nějakou humanitární misi? Kontingent aupairek evidentně nestačí.
Guardian letos otevřel i další „tabuizované“ téma: O rodičích, kteří litují toho, že mají děti.
Dočteme se tam moudra „statečných” žen jako: „Kdokoliv říká, že je rád rodičem, je lhář nebo na drogách.“ „Nechtěla jsem mít děti, ale souhlasila jsem s tím kvůli manželovi, a protože jsem si myslela, že stejně neotěhotním.“ „Když se mi narodila dcera, cítila jsem, že jsem udělala chybu, a pořád to tak cítím.“ Do článku přispěla i autorka knihy 40 důvodů proč nebýt matkou, kniha obsahuje např. kapitoly Děti jsou umíráčkem vztahu a Vaše dítě vás vždy zklame. Realita mateřství je popisována jako: inkontinence, nuda, nadváha, deprese, nedostatek spánku a sexu, vyčerpání, chudoba, úpadek kariéry a nedostatek naplnění.
Diskuze pod články oplývají příspěvky od lidí, kteří jsou buď rádi, že neměli děti, nebo těch, kteří přitakávají, jaké je rodičovství utrpení. (Nemám ani sílu toho sem víc překládat.)
No jasně - rodičovství je makačka. A jasně - může se stát, že ne každý člověk chce děti. Ale dělat z rodičovství muka a tvrdit, že nechtít děti je vlastně normální a trendy? To už se mi zdá trochu moc.
Kdysi jsem míval rád seriál The Big Bang Theory. Ten v jednom z posledních dílů vykresluje, jak maminka dává své dítě do jeslí už pár měsíců po porodu, aby mohla pracovat, protože kariéra je přece jen přednější. Autoři se snaží to podat veselou formou a možná se v tom mnoho Amíků a Britů a poznalo a smáli se, až se za břicho popadali. Ale mně to přišlo jako jedna z nejsmutnějších scén v historii seriálů.
Co se to s lidmi děje? Nebo byli vždycky takoví? Je pohodlí a peníze důležitější než děti? Zdá se mi, že čím je společnost materiálně zaopatřenější, tím rychleji degeneruje. Ztratili lidi víru a ideály? Nebo jen nemají srdce? Nevím. Nezbývá než si povzdychnout: chudáci děti.
Zdroje: (tyto články sdílelo celkem více než 65 tisíc lidí)
Komentáře
Články z novin v rubrice life and style, vám vyráží dech?
Me to tedy vyrazi dech a mrazi me az do morku kosti.Zda se mi,ze takovi lide nedozrali lidsky.Zustavaji porad malymi detmi,ktere potrebuji okamzite momentalni uspokojeni,tj. stale detska "egoisticka"faze. A nejsmutnejsi na tom je,ze ani dite jim neotevre oci!Misto toho,aby sli do sebe a pochopili,ze dite je sance pro jejich osobni rust,okamzite ho zacnou obvinovat,ze jim znicil zivot.Ale tohle musi mit koren nekde v jejich vychove!
To je ta generace deti,ktere vychovavali jesle a au-pair.
"Láska začíná doma; láska žije v domovech, a proto je dnes ve světě tolik utrpení a tolik chybí štěstí.." Matka Tereza
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.