Postem je dosahováno vítězství nad ďáblem.

Ježíš jim řekl:"Takový duch nemůže vyjít jinak, než modlitbou a postem." Mk 9,29

 

(Je zvláštní, že slova z tohoto verše „a postem“ současné překlady Bible vypouštějí. V originále slovo půst je Τοῦτο τὸ γένος ἐν οὐδενὶ δύναται ἐξελθεῖν εἰ μὴ ἐν προσευχῇ καὶ νηστείᾳ).

 

Půst v pravoslavné církvi znamená vyloučení všech živočišných produktů z jídelníčku. Běžnou postní stravou rozumíme pokrmy bez masa, mléka, sýrů, tvarohu, másla, vajec apod. Není-li svátek či označený významný den, neměli bychom požívat olivový olej a víno (tj. alkoholické nápoje) ani ryby. Křesťané se postí v tyto dny:

 

Velký půst – 40 dní před Květnou nedělí

Strastný týden – 7 dní před Velikonocemi (každý by měl snažit postit se co nejpřísněji, na Velký pátek by se nemělo jíst vůbec)

Petropavlovský půst – Půst svatých apoštolů – 30 dní

Půst před Zesnutím Přesvaté Bohorodice – 14 dní

Filipovský půst – 40 dní do svátku Narození Páně

 

Pravoslavní křesťané se také postí každou středu a pátek, i před zpovědí a svatým přijímáním, a také v den před svátkem Zjevení Páně, v den stětí sv. Jana Křtitele a v den Povýšení Svatého Kříže Páně.

 

Samotná zdrženlivost od pokrmů neprospěje člověku, pokud není smířen s lidmi a neočišťuje své srdce od hříchů. Půst není dietou ani hladovkou. Je to cesta k Bohu. Ze slov Pána Ježíše Krista víme, že těch nejobtížnějších věcí lze dosáhnout jen modlitbou a půstem.

 

Půst nikdy nesmí mít účel sám v sobě. Půst rozhodně není nějaká zásluha, která by člověka ospravedlňovala před Bohem.

 

Pravoslavná teologie nevidí (na rozdíl od západních názorů) člověka jako zcela zkaženého, hříchem není lidská přirozenost zcela porušena či dokonce zničena, nýbrž ztrácí pouze svoji pravou podobu, Boží podobu; ztrácí svoje přirozené společenství s Bohem. Nicméně i nadále člověk zůstává Božím obrazem a je i nadále specifickým Božím stvořením obdarované cenným darem svobodné vůle. Může tedy nadále volit dobro, toužit po návratu ke své pravé přirozenosti. Askese pak znamená boj proti tomu, co je v rozporu s přirozeností, proti nečistotě, proti vášním. Přesněji řečeno, je to jedna stránka tohoto boje, tou druhou je Boží milost projevená vykupitelským činem Bohočlověka. Spasitelný duchovní život je v pravoslavném učení souhrou dvou vůlí - Boží a lidské. Nebojuje se proti tělu, které je nedílnou součástí lidské osobnosti, ale naopak proti jeho zkaženosti, proti tomu, co tělo svádí od jeho pravého určení. A nejde o opovrhování světem, ale o hledání správného vztahu k němu; jde o to, proměnit ho, přiblížit ho jeho původní podobě. Stručně řečeno, pravoslavná askese je pozitivní tvůrčí činnost, nikoli negace čehosi.

 

Smysl postu tkví v očištění duše. K postu však patří také askeze duševní - pravá víra, láska, trpělivost, skromnost, nehněvnost, tlumení všech náruživostí, účast na bohoslužbě a modlitba.

 

 

 

 

Zdroje:

http://www.orthodoxia.cz/kalendar/uenium.htm

http://orthodoxia.cz/kalendar/velpust.htm

http://www.orthodoxia.cz/kalendar/jak_pust.htm

 

Pravoslavný kalendář na rok 2017:

http://www.pravoslav.or.cz/kalendarium/kalendar2017-diar.pdf

 

Další čtení o Velkém postu, jeho původu a průběhu:

https://www.facebook.com/SvatyVaclavBrno/posts/1273529932724581:0