Odmalička mě fascinovalo, že holka dokáže říct o své nejlepší kamarádce ty nejhorší věci. No když tvá nejlepší kamarádka je taková ubožačka, tak ty asi taky nebudeš žádná výhra, říkal jsem si. Od 20 let mě už to nefascinovalo, ale hnusilo se mi to, protože takových pomlouvačných holek jsem potkával mraky. A od 25 jsem na to byl zvyklej. Holt jsou všude samý potvory, říkal jsem si.

 

Ve 30 letech jsem potkal jednu slečnu, která byla jiná. Když mluvila o svých kamarádkách, používala jen samá hezká slova. Až mi to připadalo jako z jiného světa. To je krásný, napadlo mě, takovou kamarádku bych taky chtěl. A když jsme se spřátelili, zjistil jsem, že nemluví pěkně jen o svých nejbližších, ale snad o všech lidech, které kdy potkala. Ze začátku jsem se bál, že je to od ní jen taková póza, ale opravdu, kdykoliv padla řeč na někoho blízkého, slyšel jsem jen samou chválu. A každou historku zakončovala slovy: „Ona je moc hodná... Mám ji moc ráda... Už se těším, až ji zase uvidím...“ Když jsem to slyšel asi po stopadesáté, začal jsem se usmívat, skoro jsem se rozesmál. Nesmál jsem se jí. Usmíval jsem se štěstím. Vděčný kráse, která byla v ní a která ji obklopovala. Ona se mě nedůvěřivě zeptala: „Co je? Proč se směješ?“

- „Je to úžasný, že každej koho znáš, je tak milej a hodnej.“

Ona myslela, že si z ní dělám srandu, tak se bránila: „Oni jsou hodní. Já se obklopuju jen samýma hodnýma lidma. A mý kamarádky jsou nejlepší na světě a moje rodina taky.“

 

Tak přece jen existují hodní lidi, řekl jsem si. To jsem rád, že jsem je konečně našel. Asi bylo tak těžký na ně narazit, protože je všechny přitahovala takhle slečna. Vlastně teď už paní.

 

Hodná žena, krásný svět. Je to tak. Žiju teď v krásném světě plném hodných lidí. Nemyslete si, že jsme naivní a vidíme vše růžově. Máme díky Bohu kolem sebe dobrosrdečné lidi. A když potkáme někoho, kdo je na své okolí zlý, snažíme se i v takovém člověku vidět to dobré. Třeba je nechápeme. Ale nikoho neodsuzujeme. Víme totiž, jak je těžké najít v tomhle světě něco dobrého, proto si vážíme i těch nejmenších pokladů. A v srdci si chráníme ten největší. Lásku.