Pár mých výpisků z Filosofovy knihy:

 

Etika jako druh nauky o obci.

 

Dokonalé jest to, co jest cílem úsilí samo o sobě a nikdy pro něco jiného. Takovým cílem je především blaženost, té si žádáme pro ni samu a nikdy pro něco jiného... Blaženost jest dobré žití a dobré jednání.

 

Lidskou ctností rozumíme zdatnost duševní; a blažeností míníme činnost duševní.. Jest nutno uvažovat o praktických jednáních.

 

Člověk má být hned od mládí veden, aby se radovat a rmoutil z toho, z čeho má (Platón).

 

Bez konání (dobra) se nikdo nestane ctnostným.

 

Zlo má povahu neomezenosti, dobro povahu omezení – správně lze jednati jen jedním způsobem... Při všem se musíme nejvíce stříci libosti a rozkoše, neboť jich neposuzujeme nestranně.

 

Jest směšno, přičítá-li někdo vinu vnějším okolnostem a ne sobě samému.

 

Ctnostný člověk o všem soudí správně a pravda se mu zjevuje. Neboť podle vlastního stavu jsou věci krásné a příjemné... Ctnostné skutky jsou krásné a konají se pro krásno.

 

Právo jest jakýmsi středem... Znakem rozumného člověka jest schopnost správně uvažovat o tom, co slouží správně vedenému životu vůbec.

 

Nejdokonalejší jest moudrost. Moudrý člověk má nejenom vědět důsledky, které vyplývají z počátku, nýbrž má míti pravdu i v počátcích... Moudrost jest i věděním i rozuměním předmětů, které svou přirozeností jsou nejdokonalejší... Moudrost je blaho duševní.

 

Ctnost působí, že člověk volí správný cíl, rozumnost pak, že volí správné prostředky.

 

Špatný člověk se podobá obci, která sice užívá zákonů, ale špatných.

 

Nejméně špatná jest demokracie.

 

Každý člověk jest to, co v něm myslí... Naše bytí jest ve skutečné činnosti, totiž v žití a jednání... Podstata života jest v pociťování nebo myšlení.

 

Nemá člověk tedy jen lidsky smýšleti, i když jest pouze člověkem, ani jako smrtelník omezovat se pouze na věci smrtelné, nýbrž má se snažiti, pokud možno, státi se nesmrtelným a činiti všechno za tímto účelem, aby žil ve shodě s tím, co jest v něm nejvyššího.