Na křesťanských webech narazíte na stovky dotazů křesťanů, kteří neví, co si počít. Kteří neví, jak správně konat. Kteří neví, co si myslet. Ptají se třeba:

Je hřích stahování programů z netu? Je hřích hraní pc her? Je hřích čtení harlequinek? Je hřích opisování? Je hřích emo styl? Je hřích jíst v čínské restauraci? Je hřích se pěkně oblékat? viz vira.cz - dotazy

Na katolík.cz je taky pěkná sbírečka: Je přípustné, aby se lidé před svatbou líbali? Je hřích, že jsem poslal v zimě v neděli manželku do Globusu na kole?

:-)

Aby nedošlo k omylu – já si nedělám legraci z lidí, kteří se ptají na ty výše zmíněné úsměvné otázky. Mám je moc rád. Většinou jsou totiž tihle lidé dobrosrdeční a mají citlivé svědomí. Jen mě děsí to, že se jich většinou ujme někdo, kdo „ví všechno“, řekne jim „ty radši nemysli“ a vede je kdoví kam…

Já bych se taky chtěl zeptat nějaké fundované osoby. Na tyhle otázky nevím odpověď: Je hřích nechávat rozhodovat jiné lidi o tom, co je hřích? Je hřích slepě jít tam, kam mi ostatní ukážou? Je hřích vzdát se své svobody, své odpovědnosti, zahodit svou jedinečnost?